První verze databáze ve zkušebním provozu (1. 7. 2017)

Vystaviště Brno

Historický popis lokace

Funkcionalistický komplex podle návrhů architektů Josefa Kalouse a Emila Králíka z roku 1924 byl zprovozněn 26. května 1928. Jednotlivé pavilony byly dílem dalších známých architektů – například Bohuslav Fuchs navrhl hned několik pavilonů, z nichž se zachoval pouze pavilon města Brna. Centrálním objektem výstaviště je Pavilon průmyslu a obchodu (dnes pavilon A). Svým tvarem nejvýraznější je pavilon Z s ocelovou kupolí o průměru přes 120 m a výškou přes 46 m. V areálu výstaviště se nachází také vyhlídková věž, která měří 45 metrů. K nejmodernějším objektům patří pavilon P o ploše přes 10.000 m² otevřený roku 2009.

Technický popis lokace

Areál brněnského výstaviště se rozkládá na ploše 650.000 m², z nichž přes 100.000 m² činí kryté plochy v pavilonech. Technické parametry jednotlivých výstavních hal a pavilonů naleznete zde.
Areál nabízí dostatek parkovacích ploch, profesionální produkční zázemí, prostory pro maskérny, kostymérny a catering, místnosti pro kanceláře a sklady, projekční sál pro kontrolu denních prací, přístup pro těžkou techniku, výbornou dopravní dostupnost, k dispozici je i dopravní a manipulační technika a široká nabídka ubytovacích služeb v těsné blízkosti.

Technické parametry jednotlivých výstavních hal a pavilonů naleznete zde.

Reference

Hřích mládí (1935, režie: Aleš Podhorský)
U nás v Mechově (1960, režie: Vladimír Sís)
Panna zázračnica (1966, režie: Štefan Uher)
Automat na přání (1967, režie: Josef Pinkava)
Já truchlivý Bůh (1969, režie: Antonín Kachlík)
My z konce světa (1975, režie: Ludvík Ráža)
Lída Baarová (2016, režie: Filip Renč)
Rudý kapitán (2016, režie: Michal Kollár)